Norsko

V 3.0

Dárek od Flemminga

Krucinál, ty baterky dneska nic nevydrží. Člověk aby s sebou tahal nějakou nekonečnou nabíječku... Hlásím se ze středního Norska. Počasí mi zatím vychází takřka skvěle. Prvních pár dnů jsem se sice dost pekl, ale pár dešťových přeháněk to napravilo. Teď je příjemných 16 stupňů. Ty zvěsti o kvalitě norských silnic platí zřejmě jenom někde na dálnici. Často bojuju s vyjetými kolejemi. Co je ale 100% pravda, tak norský ceny. Když už v tom ale člověk umí chodit, dá se s nákupem na dva dny vlézt do 300 kč. To je vlastně můj limit. Tři kila na den. Tady v Norsku. Dál se uvidí. Líbí se mi ty jejich roubenky a sruby. S tou trávou na střeše. Většinou stojí někde na samotě u jezera. No paráda. Taky tady mají celkem dobře zmáknutý cyklostezky. Ve městech, jinde nejsou. Řidiči jsou super. Tak by se mělo jezdit i u nás. Už jsem stihl ochutnat dvě piva. Dárek od místních. A ještě skořicový závin. Taky od místních. Lesy jsou takový jiný. Živější, divočejší. Hustší. Občas si připadám jak ve Fangornu, akorát s borovicema :) Mravenci na mě pořádají křížové výpravy, ať jsem kdekoliv. To asi proto, že jsem jednoho rána omylem šlápl do mraveniště. Hledal jsem borůvky. A poznal jsem to až když se mi v levé botě začalo odehrávat peklo. Krajina se pomaličku mění. Polární kruh není daleko. Začínám si uvědomovat, jak moc daleko od domova jsem se ocitl. Jo jasně, autem se to dá ujet za pár dnů, ale je to prostě dálka. Často přemýšlím co se asi zrovna děje v rodné vísce. No... ještě 4 stupně zeměpisné šířky a jsem tam. Co bude pak, si nechám zatím pro sebe...