pondělí 18. listopadu 2013

Gramařina aneb alchymie novověku

V poslední době nepodnikám žádné delší výpravy a tak reporty z nich vystřídaly (pro některé) nudné články o technice. Sice jezdím, ale psát tu článek pokaždé, když se projedu na uni, nemá cenu. Bylo by to nezáživné a pořád dokola.
Jak jistě víte, největší strašák během cesty bude přeprava nákladu. Na jednokolce už sice mám jakýsi nosič, ale ten je značně omezen. Pořád je to ale lepší, než vézt všechno na zádech. Od doby, kdy jsem se věcem kolem cesty podél hranic České republiky začal více věnovat, vymýšlím, jak co nejvíce ulevit tělu od tíhy zavazadel. Nehodlám za každou cenu srážet tady deset gramů, nebo odstřihávat lístky z oblečení. Prostě jsem před sebe rozložil věci, které budou pro cestu zcela nepochybně nezbytné, pozorně se na ně podíval a zkusil vymyslet, jak je odlehčit, případně co ze seznemu vyškrtnout. Na konci experimentování jsem byl docela překvapen, jak se dá pohnout s váhou pouze pomocí malých "operací".
Bylo by krátkozraké šetřit hmotnost na věcech, jako je oblečení nebo spacák. Svou pozornost jsem tedy zaměřil hlavně na elektroniku a nářadí, což jsou vlastně ty nejtěžší položky v seznamu.
Takto například vypadal set nářadí, které jsem s sebou vozíval.


Náhradní duše, sada imbusů, 8ička imbus na kliky (vozil jsem od doby, kdy se mi samovolně povolily), 10 a 15 mm stranový klíč, 10 mm stranový klíč (pouze pro pohodlnější a rychlejší sundávání kola), lepení a montpáky, hustilka.
Celý set váží nějakých 600 gramů a pár drobných. Celkem dost.


Odstranil jsem proto nepotřebné části. Imbusy - na jednokolku a příslušenství potřebuji jen dva. Tudíž celá sada pryč, velká a těžká osmička taky, protože povolování šroubů jsem vyřešil speciálním tmelem. Desítka stranový klíč byl jem pro pohodlnější práci při sundávání kola a neměl jsem v plánu ho brát na cestu kolem republiky. Takže taky pryč. Zde je set po úpravě.


A hmotnost? Nějakých 420 gramů. Tedy skoro dvacet deka dole.


Další věc je peněženka. Není potřeba s sebou tahat hromadu věcí, které člověk běžne v peněžence má. Vlastně není potřeba ani ta peněženka. Původní stav čtvrt kila.


Po razantním kroku desetkrát méně!



Je jasné, že cestou člověk chtě nechtě nabere nějaké ty mince... Dalších dvacet deka dole.

Elektronika je, kromě mobilu a světel, z hlediska samotné výpravy zcela postradatelná. Ale jak už to tak bývá, nějaká ta dokumentace bude potřeba.


Tohle všechno váží, společně s foťákem, kterým jsem pořizoval fotku, 1,8 kilo. Největší zátěž představují baterie. Zvážil jsem proto možnosti dobíjení a taky potřebu točit a fotit. Navíc jsem musel zohlednit žravou čelovku, která spolkne čtyři tužkovky. Je potřeba si ale uvědomit, že se během cesty budu maximálně snažit, abych nejel ve tmě, takže jedna sada baterií by teoreticky měla vydržet. Světla beru spíš pro případ husté mlhy, ne do tmy.


Odebral jsem velký stativ, který na cestách stejně ani moc nepoužívám a taky jsem strčil zpět do šuplíku nějaké ty baterie. Nyní je hmotnost elektroniky kolem 1,3 kg. Tedy o půl kila míň.

Čím větší a bytelnější zámek, tím větší jistota, že stroj nikdo neukradne. Tak to alespoň bylo u kola, kde jsem nic nenechával náhodě a stroj jsem bez dozoru nechával jen minimální čas. Nevlastním sice žádný zázrak za padesát papírů, ale i tak. Kolo má pro mě spíš duševní hodnotu, než tu peněžitou.
U jednokolky si nejsem jistý, zda by ji někdo chtěl otočit. Přece jen tenhle stroj přitahuje pozornost a zase tolik lidí na tom jezdit neumí. Zvlášť na mé nadprůměrně vysoké 29". I tak ale vozím zámek a nespoléhám se na to, že když to ten člověk třeba ani nezná, že to neukradne jen tak "z hecu".


Tohle už je takový staroušek. Chvíli jsem uvažoval o koupi toho pancířového zámku (nejde přeříznout autogenem, nejde zmrazit dusíkem, má 1,6 kilo :D ), ale pro mé kolo by to asi bylo zbytečné... Tohle má 300 gramů.
Nyní mám jen takový zámek na oko. Stejně, když bude zloděj šikovný, ukradne, co bude chtít...


150 gramů. Tedy půlka. Doufám, že jej nebudu muset používat moc často...

Další věcí je batoh. Jestli si vzpomínáte, zmiňoval jsem tu 60+10l krosnu. Ale pouze ilustračně. Je pravda, že jsem s ní párkrát jezdil, ale pro tyhle účely je opravdu příliš těžká a zbytečně velká. Má rovných 2,3 kilo.


Na veletrhu SportLife jsem sehnal batoh, který splňuje mé požadavky. Normálně stojí 1 300 Kč. Já ho sehnal za 650, což stojí alespoň za zkoušku. Za takovou cenu už nic lepšího neseženu.
35l batoh se systémem plnění zvrchu (jako krosna). Voděodolný, podpora hydrovaků a integrovaná pláštěnka. A co je naprosto boží, tak hmotnost prázdného batohu je necelých 900 gramů. To je o 1,4 kilo méně oproti té šedesátce! Je pravda, že je o chlup míň propracovanější, než jeho předchůdce a zádový systém nevypadá zrovna excelentně, ale jak říkám, rozhodně stojí za zkoušku. Ikdyž máte na batohu všelijaké Air-systémy, tak stejně se v tom potíte...


Už chybí jen solidní spacák a lepší karimatka, případně i tarp či stan. U spacáku a karimatky čekám, že hmotnost spíš poroste. Dost jsem četl o péřových spacácích. Malé rozměry (jsou velmi žádoucí, nemám v batohu už moc místa) a vysoký tepelný komfort. Taky ale celkem vysoká cena. Uvidíme, jak se věci vyvinou.
Prozatím jsem celkově ušetřil téměř dvě a půl kila. A navíc, díky nosiči jsem zádům odlehčil o tři kila. Tudíž batoh teď váží sedm kilo. Počítám ale, že minimálně kilo nabere, kvůli spacáku. Ten stávající váží 1,3 kilo. Co jsem se díval, tak současné solidnější spacáky začínají u dvou kil.

Žádné komentáře:

Okomentovat