Kris Holm T-Bar a nosič v. 2.0

Flycross mi nasadil do hlavy brouka o velikosti mexického dolaru. A ten brouk hlodal a hlodal až mi jednoho (do té doby) krásného dne předal týpek z DPD balíček, ve kterém se skrývalo jisté udělátko. Řídítka na jednokolku.
Věděl jsem, že budu mít problémy s montáží na mé sedlo od QU-AXu, ale nečekal jsem, že to bude historicky nejdelší, nejotravnější a nejtěžší montáž něčeho tak triviálního, jako jsou řídítka!
Můžu si za to ale sám. Kdybych si s bráchou vyměnil sedlo (má KH Fusion Freeride), měl bych pokoj. Jenže už jsem si prostě zvykl na to moje...
Zpět k samotným řídítkům. Po rozbalení na mě koukalo pár kousků duralových trubiček, rohy, pár šroubků, pohlednice s kravičkami očichávajícími jednokolku (takové už mám dvě, heč!) a nálepka Municycle.com.

Jediná problematická věc z celého setu, je ta podlouhlá destička (na obrázku vlevo dole). Ta na sedlo prostě nepasuje. Má dírky na špatných místech a je rovná, kdežto sedlo je zespod prohnuté. Co s tím?
Upravit. Čili zde je první fáze úprav.

Vyvrtání zbývajících dírek

Řezání zavazející části

Tím ale vše teprve začalo. Jelikož je celá konstrukce z duralu, který je sám o sobě celkem křehký, musí být všechny části masivní, což Kris Holm řeší dodávkou delších šroubů společně s řídítky. Jenže já mám na sedle jiný systém. KH má matičky v sedle a šrouby se do nich montují zvenku. Já to mám naopak. Šrouby v sedle, matičky zvenku.

 
Už chápete? Šrouby nebyly dost dlouhé na to, abych na ně mohl přes tu podložku a držáky řídítek namontovat matičky. Kdyby šlo sedlo rozebrat, jednoduše bych je vyměnil za delší. Ale tohle nešlo. Navíc jsem zjistil, že vespod sedla té podložce překáží ještě jakýsi hrb. Takže zpět k rýsovacímu prknu.
Kamarád strojař-cykloparťák vymyslel super vychytávku - prodlužovací matky. Jenže už neměl čas na to, aby mi je vyrobil a tak jsem se příští tři a půl hodiny motal kolem mašin v dílně, abych to měl co nejdřív hotové.
Matičky jsem nikdy nedělal a tak mi chvilku trvalo než jsem si ošéfoval určité postupy. Navíc jsem první dva kousky podělal, což mě stálo nemálo času a nervů.
Nebudu detailně popisovat výrobu, ale dám sem pár fotek pro představu. Vypadá to jednoduše, ale věřte, že je to děs všecko nastavovat a upravovat jen kvůli čtyřem matkám.

Vrtání závitů

Dva typy. Válečky slouží jako podložka

Jistě vás napadá, že jsou možná až moc masivní. Ty kroužky jsou tam kvůli co největší styčné ploše, neboť, jak se dočtete dále, podložka i držáky řídítek za chvíli prodělají liposukci. Jsou taky poměrně dost těžké. Ale fungují a to je, když vezmete v potaz, že jsem je vyráběl já, doslova zázrak :)
Velikost klíče zůstala zachována (desítka). Ale kvůli matkám bylo třeba zvětšit díry.

Uprostřed vybrání kvůli hrbolu na sedle.

Neděste se toho mála materiálu, co zbylo na okrajích děr. Právě kvůli tomu jsou matky tak velké. Celá tahle podložka vlastně slouží k tomu, aby se řídítka nekroutila nahoru, dolů a do stran. Je to takové zpevňovací dno sedla.
Už jsem si myslel, že mám vyhráno. Ale, jak jsem zjistil, kompletace také nebyla to pravé ořechové. Zabralo mi půl hodiny, než jsem ty čtyři zatracené matky dostal tam, kam patří. A do toho jsem si říkal "Že já blbec jsem si nevzal to KH sedlo!".
Když jsem skončil, bylo už tak pozdě, že jsem mohl jít akorát tak na kutě. To bylo ve čtvrtek.
Včera, tedy v pátek, jsem se na celou tuhle srandu mohl podívat za denního světla.
Začal jsem laborovat s délkou a náklonem, sklonem rohů a umístěním brzdové páčky. Chtěl jsem si taky předělat tachometr, abych na něj za jízdy hezky viděl. Jenže kabel k němu byl moc krátký. Využil jsem tedy své elektrotechnické znalosti a kabel jsem nastavil jiným, delším. Doma jsem ale nenašel nic jiného, než černo-červený a tak ta červená docela svítí. Prostě provizorka no...
Celé jsem to zapájel, zaizovloval smršťovací bužírkou (skvělý vynález, nasadíte, zahřejete a můžete to strkat klidně i pod vodu) a ještě posichroval univerzálním opravovadlem - lepící páskou.
Zbytek dne jsem strávil lítáním po baráku a hledáním dvou elektrikářských stahovacích pásek, kterými se montuje tachometr k řídítkům. Nakonec jsem našel. Ale zas další den v řiti.
V sobotu, tedy dnes, konečně došlo na praktické testy a dolaďování detailů.
No a takhle to vypadá.

 
Trochu mě mrzí to brzdové vedení. Je moc krátké. Vše sice funguje tak jak má, ale na pohled to není moc pěkné. Chtělo by to tak o pět deset centimetrů delší. Ale co už...
Drobnou úpravou si prošel i nosič. Zjistil jsem totiž, že při delších výpravách má brašna tendenci lítat do stran, což pak rozhodí celou jednokolku. Řešení bylo celkem jednoduché.

Myslím, že tohle nepotřebuje komentář. Snad jen, že tomuto upgradu padla za oběť nepoužívaná sedlovka z 20" Only One :) A při přestříkávání mi došel sprej :(
Dal jsem si testovacích dvacet kilometrů s novou hračkou. A mé dojmy? No... na silnici je to celkem užitečné. Člověk se o řídítka hezky opře a jede celkem svižně, tudíž má jednokolka dobrou stabilitu. Cítím se tak nějak jistěji, když se něčeho můžu chytnout a to něco je přede mnou a ne skoro pode mnou, jako to plastové madlo na sedle.
V lehčím terénu se držím jen jednou rukou a druhou si pomáhám při řízení. A v hrubším terénu se držím původního madla. Při jízdě do kopce (po dobrém povrchu) řídítka celkem dobře pomáhají. Vzdálenost brzdy od těla mi naprosto vyhovuje a její ovladatelnost zůstala nezměněna.
Při nasedání mě však ty parůžky přímo před obličejem moc netěší.

 
Krom nechutné ceny mám vůči KH T-Bar jen jednu výtku. Proč, sakra proč je někde pětka a někde čtyřka imbus? Rohy a objímka mají čtyřku. Pro nastavení úhlu potřebujete pětku. V KH jsou známí tím, že mají všechno vychytané. Tohle mě tak trošku zklamalo. Ale to je jen takový detail, který vás bude zlobit během skládání a nastavování, kterého si doufám užijete míň než já.
Jestli si vzpomínáte na článek Je třeba dalších úprav, pak víte, že se jednokolka postupně mění podle mých původních představ. Ta převodovka by byla zajímavá, ale tu už bych na tenhle stroj nedostal, dílna nedílna. A tím pádem na ni minimálně pár dalších let nebudu ani myslet.
Mám ještě pár nápadů co, kde a kam přidělat, ale to až jindy.

Jinak naše nedávná mezinárodní akce se dostala i do novin. A chystáme další věci. Nechte se překvapit ;)

Zítra možná podniknu větší výlet. Začínám nabíhat na nový tréninkový režim. Je daleko intenzivnější naž ten stávající (dá-li se tomu vůbec říkat trénink). Časem o něm poreferuji.
Teď je v přípravě článek ohledně snížení váhy nákladu (na zádech) a částečně taky o novém vybavení. Ale nehodlám se připoutat k počítači, když je venku hezky...