Ani jsem se nenadál a další měsíc je fuč. Ten čas poslední dobou nějak letí...
Šestého ledna jsem zahájil testování termoprádla z merino vlny. Zde jsou mé prozatimní postřehy.
Netrpím alergiemi ani přecitlivělostí kůže, takže na dotek je mi vlna velice sympatická. Absolvoval jsem jen několik tréninkových výprav (mimo jiné i procházku peklem s Krakenem). Psaní recenzí mi nikdy moc nešlo a ani jsem se o to nijak nepokoušel. Tudíž to vezmu jen tak letecky.
Začnu ponožkami. Ty jsou naprosto super. Mají zvlášť střih pro pravou a levou nohu. Na nártu odvětrané a na chodidlech zesílené. Ve vysokých botách se neshrnují. Noha se tolik nepotí a přitom je v teple. Hřejí i když jsou navlhlé.
Triko. Skvěle padnoucí střih. Co se tremoregulace týče, tak tady bych to zase neviděl tak horké. Je ale pravda, že tohle není zrovna velká gramáž, takže u silnějších modelů se dá očekávat větší účinek. Ale tohle byl účel - nechtěl jsem vaťák, chtěl jsem tričko.
Spodky. Ač jsem k nim byl zpočátku skeptický, nezklamaly. Jednal jsem v zájmu vědy, abych zjistil, co si můžu dovolit. Proto mě prosím netitulujte čuňaty či jinými stvořeními (navíc, prase je čistotnější než třeba takový pes, to "prase" jsme z něj udělali až my, lidé) Oproti cyklotrenclím se bavíme o úplně jiném komfortu. Vlněné jsou vzdušnější, je v nich mnohem víc místa (to ale samozřejmě záleží na střihu) a vercajk se v nich tolik nezahřívá...
Všechno jsem ale vypral už po jedenadvaceti dnech. Ponožky by ten týden ještě snesly, ale triko a spodky už asi ne. Obecně se v tomto prádle cítím líp. Oproti syntetice to je znatelný rozdíl. Oproti bavlně cítím rozdíl teprve při zátěži. Jak už bylo řečeno, tohle odvádí pot rychleji a dříve, takže člověk hned není jako mokrá houba. Na druhou stranu oblečení poměrně pomalu schne. Jak jinak taky, vždyť je to vlna. Při pokojové teplotě trvalo nějakých 12 hodin, než bylo vše suché. Ale musíte si uvědomit, že má definice pokojové teploty je 19°C a 50% relativní vlhkost ;) Takže v panelákovém pekle by to bylo suché za poloviční dobu.
Co se pohlcování pachů týče, zde bych to trošku rozvedl. Na stránkách prodejce je doslova napsáno, že prádlo z merino vlny pohlcuje pachy. To je trošku zavádějící, páč takhle to nefunguje. Není to pohlcovač pachů, který se strká do ledničky. Princip je v tom, že vlákna jsou nevhodným prostředím pro množení bakterií rozkládajících pot, což samozřejmě lidská kůže není. Jinými slovy - když zavání ten, kdo prádlo nosí, bude zavánět všechno. V okamžiku, kdy se prádlo (např. na noc) odloží, přestane do něj být dodáván onen pach a ráno je prakticky jako nové. Takže ano, antismrad funguje, ale jen do určitých mezí. Nejhůř to odnáší triko, především v oblasti problematického podpaží. Vše ostatní je na tom několikanásobně lépe. Oproti syntetice je to však obrovský skok kupředu. Dresy z umělých vláken jsou použitelné možná tak dva dny. Pak ožívají a hrozí reálná šance, že uživatele pozřou :)
S pracím gelem jsem spokojen. Jemně voní po vlašském ořechu a na praní stačí troška.
Obecně se mi tento materiál líbí. Možná jsem ty věci měl před prvním použitím vyprat, páč jak se říká "smrdělo to novotou". Dál tedy pokračuji v nošení a uvidím, jak dopadne druhé kolo.
Velkou část ledna jsem se ani nehnul. Jak na jednokolce, tak na kole. Když nepanovaly vichřice, proměnila se celá Morava v ledové království. Bylo to ale také tím, že kvůli potížím s dodavatelem mého oblíbeného servisu jsem byl tři týdny bez brzdy. Jen občas jsem se na kole projel, aby to vypadalo, že něco dělám. Teprve včera jsem si dal pořádně do těla a v krutých větrech vyrazil do Znojma pro zmiňovanou brzdu. To byla jízda! Očistec jako prase. Cestou nazpátek jsem dostal co proto. Ale čím víc se do mě ten živel opíral, tím větší jsem z toho měl radost. Něco mi říká, že Tommy Biker se co nevidět objeví na obzoru.
Dneska jsem si hrál s jednokolkou a půjde-li vše podle plánu, bude o víkendu premiéra (tentokrát už opravdu) v plné polní. Jednokolka prodělala pár kosmetických úprav. Vyřešil jsem problematiku přespávání, přepravy nákladu a o mrazivých večerech jsem nelenil a předělal velkou část trasy do elektronické podoby. V příštích pár článcích vše podrobněji rozeberu. Taky mě čeká test nové výbavy.
Tak trošku šidím psaní článků, za to se omlouvám. Ale stejně teď nikam nejezdím, takže se budu snažit vyplodit alespoň nějaké technicky, či teoreticky zaměřené povídání. Tady to sice vypadá, že se nic moc neděje, ale věřte, že se toho děje celkem dost. Nechci předbíhat, časem se vše dozvíte...
Žádné komentáře:
Okomentovat