2017 - po Karpatským dobrodrůžu jsem se přestěhoval do Brna. A protože jsem byl skoro bez peněz (do dneška si to pamatuju, na účtu jsem měl 10 tisíc), vzal jsem pokoj ve spolubydlení s Markem a ještě nějakými studenty. Bydleli jsme na Poříčí, kousek od Mendláku.
Zašel jsem na pohovor do nové práce, další den přestěhoval celou svoji krosnu s jednokolkou do Brna a další den už jsem nastupoval coby seřizovač CNC strojů.
Malá firma, kusová výroba. Zajímavý projekty. Hodně jsem se tam naučil.
Kvůli penězům jsem do práce první dva měsíce jezdil na jednokolce. Neměl jsem na MHD.
Na podzim jsem se přestěhoval do jiného spolubydlení, abych měl vlastní pokoj.
2018 - bydlel jsem u Mehdiho v samotném centru města. Mehdi byl chlápek původem z Íránu a v Česku skončil po neúspěšným pokusu dostat se do USA, kde chtěl opravovat americký auta.
Na tohle období docela rád vzpomínám. Byla to taková moje malá renesance. Procházel jsem se městem, setkával se s různými lidmi, chodil za kulturou, hrával jsem v parku na píšťaly, dokonce jednou i na komorním koncertě, zkoušel jsem scénické čtení, pravidelně jsem hrál volejbal... taky jsem ale dost pil, protože všechny hospody byly do 10 minut chůze.
2019 - na jaře se mi konečně povedlo našetřit peníze na bydlení v garsonce a tak jsem neváhal. Krátce po přestěhování jsem si našel holku a zanedlouho jsme bydleli spolu i s jejími dvěma psy.
Spustil jsem projekt Prstýnky z paneláku - do garsonky jsem pořídil miniaturní soustruh a točil jsem na něm prstýnky z exotických dřevin. Výroba šla dobře. Prodej vůbec. Krachlo to dřív, než to vůbec začlo. Mašinu mám dodneška.
Koncem roku jsme se začali poohlížet po nějakém domě.
2020 - nakonec jsme dostali k dispozici pozemek, na kterém jsme se rozhodli pro stavbu domku. Měla to být montovaná dřevostavba. Firma ale nabírala čím dál větší zpoždění a později dokonce přestávala komunikovat, až nás z toho nakonec vytáhl covid. Kvůli němu musela být zavřená továrna, ve které se náš dům vyráběl a tak jsme dostali zpátky peníze a v podstatě ze dne na den se rozhodli pro stavbu svépomocí. Byla to docela kovbojka.
Do konce roku jsme stihli hrubou stavbu.
2021 - celý rok se nesl ve jménu stavby a zaměstnání. Z práce na stavbu, vyspat a tak pořád dokola.
Udělal jsem si řidičák.
Na Velikonoce jsem se z bytu přestěhoval na barák - v té době pořád staveniště bez koupelny. Přespával jsem tam ve spacáku a sprchoval jsem se v práci. Dobrá zkušenost.
Začátkem léta už jsme měli hotovou koupelnu a tak se mohla nastěhovat i přítelkyně. Až do podzimu jsme pokračovali v projektu.
2022 - tempo prací na domě se výrazně zvolnilo. Zároveň jsem však začal vykazovat známky vyhoření v zaměstnání, následovaného krizí v našem vztahu. Celé to vyústilo v moji nechuť cokoliv dělat. Ať už doma, tak i v práci.
Podal jsem výpověď a nakonec jsem se se šéfem docela zle rozešel.
Na truc jsem šel podnikat. Nakoupil jsem nějaké stroje, s kamarádem jsme si pronajali výrobní halu za městem a jali se stavět montované dřevostavby. Já jsem si do toho ještě dělal soustružení dřeva. Hlavně misek.
Něco málo jsme postavili. Pár zakázek bylo. Ale ne dost.
Prakticky vůbec jsem nebyl doma.
S přítelkyní jsme se navzájem čím dál víc odcizovali.
Bral jsem při podnikání různé brigády - jednorázové zakázky typu sekání trávy, montování nábytku, stavební práce, rozvoz nákupů dodávkou... Bylo to děsný.
Nakonec jsem to vzdal a nechal se zaměstnat ve velké firmě opět jako seřizovač CNC. Bylo to za pět minut dvanáct. Byl jsem bez peněz. Toto období beru jako velmi cennou životní zkušenost.
2023 - díky dobré práci jsem měl zase nějaké peníze, ale vztah byl pořád v troskách. Nakonec jsme se na apríla rozešli.
Koupil jsem si první auto.
Na čarodějnice jsem poznal novou holku. Po pár rande a dvou týdnech jsem se k ní nastěhoval.
Poprvé v životě jsem cestoval letadlem. Letěli jsme do Řecka navštívit rodinu mé přítelkyně.
Zanedlouho jsme se začali pokukovat po domě.
2024 - koupili jsme dům.
Na jaře jsem strávil dva pracovní turnusy v Anglii. Zajímavá zkušenost.
Zbytek roku se nesl ve jménu rekonstrukce a stěhování. Nechali jsme dělat novou střechu, okna, dveře, dělali jsme nový interiéry - to protože nás během výměny střechy 2x vyplavila bouřka. Byla to spousta práce a test našeho vztahu. Dobře to dopadlo.
Dal jsem dohromady dílnu ve stodole a přestěhoval do ní vybavení z dob podnikání.
Na podzim jsme se zasnoubili.
2025 - pokračovala rekonstrukce domu. Nechali jsme udělat novou fasádu, nějaký úpravy na dvorku a taky jsme konečně měli čas na první sezónu na zahradě. Pěstování, zavařování...
Na čarodějnice jsme se vzali. Svatební cestu jsme strávili na Šumavě. Byla tam pěkná kosa.
Druhá cesta do Řecka.
Pokračovali jsme ve zvelebování domu.
2026 - tento rok se nese v poklidném tempu. Hraju si v dílně, na zahradě a nebo venku. Zase sportuju. Oprášil jsem kolo a jednokolu... Nenudím se. S manželkou nám to funguje a na podzim čekáme malýho odlitka.
Tolik k té několikaleté pauze. A co bude dál ?Mám teď vlastně spoustu témat ke psaní. Už se jich tolik netýká jednokolek a vlastně ani toho cestování už tolik není. Ale rozhodně je jich dost.
Tak třeba jsem objevil vášeň pro práci se dřevem. Navštívil jsem několik řemeslných kurzů a nejvíc mě oslovilo umělecké soustružení a pak taky tradiční tesařina pomocí ručních nástrojů.
Nebo se třeba věnuji zahradě. Permakultura, druhová pestrost, pěstování s minimem chemie, pěstování bez rytí, stromky, sazenice, semínka, choroby, škůdci, užitečný hmyz... V tom se teď vyžívám.
Práce kolem baráku. Od zedničiny, přes sádrokartony až po pokládání podlah. Všechno jsme zmákli.
Různý experimenty s fermentací ovoce ala kvašený limonády, kvašený ovoce, kvašená zelenina, kváskový chleba...
A najde se toho daleko víc. Lhal bych, kdybych tvrdil, že se na další psaní netěším :)
Tolik let abstinence a vse nadarmo .. staci jedno setkani se mnou a uz v tom grafomanstvi zase lita.
OdpovědětVymazat