Kapitánův deník - dodatek

Abych byl fér. Včera jsem byl už moc utahanej na to, abych to psal znova a dneska pro změnu nemám čas, páč musím balit. Překonávání místních plání je labůžo. Krom těch fialových kytek tam nenajdeš nic. Jasně, taky hromady plechu na kolech. Takový místa můžou být dlouhý i šedesát kilometrů a po nich následuje oblast s pastvinami, která je komplet oplocená. Tak si hledej místo pro stan...  Pivo je tady drahý a slabý, takže abstinuju. Čokoládu kupuju tu nejlevnější a už si na tu hnusnou chuť začínám zvykat. Mají tu dokonce i lesy, tal se mi občas povede sehnat jehličí na čaj. Je potřeba trochu toho Cčka. Oteplilo se. Dá se jezdit v tričku a kratasech. Ale jenom když jedeš s větrem. A když zastavíš, musíš se oblíct. Udělal jsem druhou verzi opravy stanu a vypadá to, že by to mohlo pár měsíců vydržet. To se ale nedá říct o plášti. V Dánsku budu muset sáhnout do kapsy a koupit novej. Nevím proč, ale prostě praská. Na některých místech je dokonce děravej. Snad vydrží cestu do přístavu. Mám skoro měsíc na to, abych se tam dostal. Myslím, že je to super čas. Zvolním tempo a trochu spočnu. Takto suché léto tu lidi napamatujou. To je dobře :) Ponožky i po vyprání smrdí jak pytel hnoje tak je nechávám vyvětrat vzadu na nosiči. Snad vydrží počasí. Jinak se z toho asi zvencnu. Nemám výbavu na ježdění v provazech vody. Můžu si leda tak zalézt do stanu a pískat si na flétnu Inis Monu:)