Rovina, rovina, krávy, ovce, rovina

Nějak tak by se dalo charakterizovat Dánsko. Stoupání tu jsou, ale velice mírná a táhlá. Na vyjetí super, na rozjetí už horší. Líbí se mi ty jejich baráky. On vlastně každý dům je statek a po třech nebo pěti stech metrech je další. Před každým z nic vlaje na vysoké žerdi dánská vlajka. Dlažbu jsem dneska nějakou objevil, ale to byla výjimka a navíc se skvěle vyjímala. Na co jsou úchylní zase tady, tak na štěrk. Najdeš ho před každým domem. Vždycky v silné vrstvě. To mi nevadí. Vadí mi to na cestách. To je řádný rodeo. Ale není jich takových moc. Lidí na kole jsem taky moc nepotkal. Průjezdy městy jsou v cajku. Ráno mi při rozjezdu praskl drát na straně s kotoučem. Tam se to fakt blbě vyměňuje. Nevydržel mou sloní sílu v levém stehnu :) Ovce ti tu běhají zásadně pod kolo a jejich bobky najdeš všude. Pivo je tady docela drahý. Třetinka v plechu vychází asi na 35 našich. Záleží jak co. A bude hůř. Nejsou tu skoro žádné lesy.  Ráno mě vzbudil kolouch, teď mě tady otravuje kuna. O zvířenu na cestách fakt není nouze. Jako třeba ten brouk co mi vlezl do spacáku a kousl mě do boku. To byl budíček. Musel jsem udělat menší tech. zásah do nastavení nosičů. Jinak jednokolka zatím drží pohromadě. Mě pobolívá pravé rameno. Důsledek těch Muni jízd po německých vesnicích a městech.  Voda Severního moře je daleko - je odliv.

Litr a dvojnásobek alkoholu. Neměl jsem, jen jsem našel plechovku.