neděle 3. ledna 2016

Kroužková zbroj z Norska

A vyrobena v Polsku, checht. Všude se tak nějak řeší materiály, v čem jezdit, jak to na sebe vrstvit a tak dále a tak dále. Výrobci se předhánějí v prodyšnosti, hmotnosti, odolnosti, absorbční a izolační schopnosti jejich materiálů a jsou schopní nám nakecat, že tamta bunda skvěle odvádí vlhkost i tehdy, padají-li venku trakaře (což mimochodem popírá fyzikální zákony) a že v tomto skvělém tričku se člověk nezpotí. Třesky plesky, vždycky je to věc kompromisů. A proč vyhazovat prachy za seupermoderní materiály, když prakticky všechny tyto vlastnosti má vzduch? Oblečení ušité ze vzduchu sice (zatím) nikdo nevymyslel, ale existuje firma, která si zakládá na tom, že jejich věci ho pojmou co největší množství a právě tento pak funguje jako onen zázračný „materiál”.
Jmenuje se Brynje, což v norštině znamená brnění. Vím to díky mým znalostem norštiny, kterou už pár neděl studuji. Ale ne, kecám. Řekla mi to paní na veletrhu. S tou norštinou ale nekecám, tu se opravdu učím a musím uznat, že občas je to docela srandovní mluva :) Jejich koncept je jednoduchý. Člověk na sobě jako první vrstvu nese jen takovou síťovinu, která je zpravidla z polypropylenu, který je lehký a je pevný. Existují i varianty v kombinaci s merino vlnou, která zajišťuje lepší tepelný komfort a má antibakteriální vlastnosti. Zkrátka to funguje tak, že triko vytvoří mezi tělem a druhým trikem vrstvu vzduchu. Ten tělo teplotně izoluje od okolního prostředí, zároveň však odvádí pot dál do dalších vrstev, čímž se člověk nepřehřívá a není tolik propocený, protože pot se zbytečně nedrží v první vrstvě a postupuje rovnou na povrch. I když triko promokne, tolik nestudí, protože ho z velké části tvoří vzduch, který má skoro stejnou teplotu jako povrch kůže. Z toho ovšem vyplývá, že triko nejde moc používat samostatně. Je tak tedy vhodné do chladnějších dnů. A taky je potřeba jako ostatní vrstvy mít něco funkčního, co dobře saje pot a předává ho dál. Tohle ovšem bude fungovat jen tehdy, nebude-li venku 100% vlhkost. Pak už se nic odpařovat nebude a nepomůžou tomu ani vynálezy Járy Cimrmana.
Já momentálně trápím tu čistě syntetickou verzi a musím uznat, že je to rozdíl. A není malý. Vzhledem k tomu, že „síťotriko” váží 140 gramů, je to docela pecka. Stačí tohle nakombinovat s funkčním prádlem, mikinou, větrovkou a neprofuk kalhotami a člověk může v klidu vyrazit i do mrazů. No... zase nebudu přehánět. V posledních dnech jsem měl možnost toto otestovat i v teplotách pod nulou. Vážně píšu POD nulou? Ani se mi tomu nechce věřit. Rozdíl tu samozřejmě je. Ne že by mi bylo nějaké extra teplo. Tajemství úspěchu tkví spíš v tom, že jsem v suchu. Doma, když si jednotlivé vrstvy sundávám, je druhá vrstva durch mokrá, ale síťka je prakticky suchá. A i kdyby ne, uschne za chvilku. Vidím v tom spoustu výhod. Například oproti merinu, se kterým jsem sice byl z hlediska funkčnosti spokojený, má nesporné výhody. Nenáročné praní, zacházení, nízká váha, nižší cena a mnohanásobně vyšší rychlost schnutí. Když tuhle síťku vyperu (v rukách), tak po vyždímání mi na těle uschne prakticky za chvilku. Navíc díky ní už nebude oblíkání neuschnutého dresu takový horor. Za sebe musím říct, že jsem velice příjemně překvapen. Snad to tak zůstane.

3 komentáře:

  1. A kde máme nějaké fotky jak to vypadá ? :-)

    OdpovědětVymazat
  2. A kde máme nějaké fotky jak to vypadá ? :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Stačí si rozkliknout odkaz v článku ;)

    OdpovědětVymazat