Nimbus Oracle 36"

Aneb dálkový speciál očima dálkaře.
Jak jistě víte, už pár týdnů mi doma parkuje nový přírustek do rodiny jednokolek. Od té doby prakticky nejezdím na ničem jiném. Je to úplně jiný svět. Svět srovnatelný s tím, kdy jsem poprvé vyrazil na výlet po Brně na dvacetipalcové jednokolce. Tehdá jsem namotal 26 kilometrů. Jak se mi pak dobře spalo!
Šestatřicítka, to je především velké kolo, velká rychlost, velká stabilita a ještě větší obdiv přihlížejících. A zbraň hromadného ničení kilometrů...

Proč zrovna Nimbus?

Od doby, co jsem poprvé uviděl tento model, jsem v tom měl jasno. Prostě se mi líbí jeho design. Například Kris Holm 36" je dražší, sice uznávanější, leč vzhledově je to, promiňte mi ten výraz, ale prostě stojí za starou bačkoru. QU-AX mi přijde celkem fajn. Ostatně jsem se o jeho odolnosti přesvědčil na vlastní kůži. I ta cena není špatná. Ale zase se mi na něm nelíbí ten plášť. Navíc, 36" verzi QX series neměli skladem v černé variantě. A bílou fakt nechci. Mou důvěru v Nimbus sice krátce před plánovanou koupí narušil obrázek prasklého držáku brzdy, takzvaného d´brake, ale nakonec jsem se rozhodl, že to risknu. Na velkém kole stejně nebudu vehementně brzdit, páč se na něm (snad) nevydám do hor.
Chtěl jsem k nové kolce i T-Bar s tím protivným KH sedlem, páč jsem chtěl mít originální uchycení, které nepruží tak jako to moje upravené. Ale ten nebyl skladem, takže jsem se na to vykašlal, páč Roland z Einradladenu psal, že mají skladem poslední Oracle. V obavách, aby mi ho někdo nevyfoukl, leč bylo toto dost nepravděpodobné, jsem se rozhodl jednat. V pátek jsem objednal, hned zaplatil přes PayPal (neboť bych se bance za převod na eura nedoplatil) a v úterý v deset ráno už jsem měl krabici s nápisem "Nimbus unicycles" v práci a byl jsem nucen se na ni dívat až do padla.
Zpočátku jsem byl docela zklamaný. Čekal jsem totiž obrovskou krabici, která by plnila funkci letního pokoje pro hosty a místo toho přišla jen o kousek větší než ta na 29".

Technické provedení

Na Nimbusu se mi líbí jejich smysl pro detail. Každičký šroubek namazaný tmelem proti povolování, vše zabalené zvlášť, aby se to cestou nepoškrábalo, všude nálepky "levá" a "pravá". To kvůli montérům specialistům, kteří by snad nevěděli, která je keterá. Taky spacery tu nechybí. Detailní návod jak pro brzdu, tak pro sestavení jednokolky, i pro správnou montáž držáku třmenu. U něj bych se tak trošku pozastavil. Hned po takřka svítícím ráfku mě zaujal ze všeho nejvíc. Vůbec jsem nečekal, že to bude tak masivní a velká součástka. Ostatně, je z duralu, tudíž masivní být musí...

Tohle je ta věc, nad kterou se snáší spousta pochybností..

Musím uznat, že mi chvíli trvalo, než jsem brzdu seřídil tak, aby neškrtala o kotouč a aby na něj oba pístky dosedaly ve stejný okamžik. Trochu mě ospravedlňuje fakt, že jsem až doposud neměl zkušenosti s hydraulickými kotoučovkami.
Šrouby šly do rámu celkem těžko. Asi to bude tím tmelem, ale docela to znepříjemňuje montáž kola. Člověk musí v ruce furt dlachnit 5ku imbus a motat a motat a motat. Šrouby jsou totiž celkem dlouhé. Když už jsme u nářadí, tak Nimbus dodává kompletní nářadí nutné k sestavení jednokolky. Tedy stranový 10 a 15 mm klíč (tady desítka není potřeba), 4ku imbus, 5ku imbus a 4ku torch pro šrouby kotouče. Čekal jsem, že závity šroubů ložiskových misek budou řezané přímo do rámu. Ale místo toho jsou v něm zalisované ocelové závitové vložky. Tedy stejný princip jako u klik KH Moment. To se mi líbí. Vypadá to, že to nějakej pátek vydrží. A kdyby se něco přece jen podělalo, strčí se tam obyčejná matka a bude.
Taky chválím dvojitou rychloupínací objímku sedlovky. Zpočátku je zapotřebí 5ka imbus pro doladění utahování a pak už jen stačí prsty povolit dvě páčky a posunout si sedlo kam je potřeba. Prostě stejně jak na kole. Ušetří to čas při přemontovávání pedálů u duálních klik.
Vdení brzdy je dostatečně dlouhé i pro T-Bar. Skoro bych až řekl, že pro samotnou jednokolku je dlouhé příliš. I s "řídítky" je vedení hydrauliky docela dost dlouhé. Ale raději delší než krátké.
Oproti tomu 125 mm kliky mi na 36" připadají až extrémně krátké. Ale prozatím je nechávám na místě, neboť Milan, též hrdý majitel velkého jednokola, mi říkal, že to stačí.
Průměr obutého a nafoukaného kola je 912 milimetrů. Na jednu otočku tedy ujede něco přes 286 cm. Devětadvacítka udělala na jednu otočku 233 cm. Kde kdo si možná řekně, že toho půl metru navíc je málo. Ale ono je to dost. Opravdu víc než dost!

Sedlovku jsem musel zkrátit o 13 cm

Pneumatiku (36x2,25) jsem dílenskou velkoobjemovou pumpou foukal celou věčnost. Nechci se dožít toho okamžiku, kdy to po defektu budu muset foukat milimikronanopumpičkou. To bude na celej den...
Zbývalo už jen mašinku osadit tachometrem, pěnovou ručkou, blikačkou, odrazkami a taky posichrovat šmirglování laku, což je nechvalně známá vlastnost KH Percussion chráničů. Na devětadvacítce se mi osvědčily obyčejné elektrikářské pásky nasazené na vidlici.
Zde současná podoba.

Všimněte si barevně sladěného dresu, brýlí, objímky a ráfku :)

Jízdní vlastnosti

Původní zklamání se před prvním pokusem o osedlání mění na pocit čirého zoufalství, neboť teprve když se chystám vyhoupnout do sedla, uvědomuji si, jak moc je to kolo velké.
Přirovnal bych to k prvnímu testu 29", kdy jsem byl rád, že více méně vylezu na dvacku. Ten rozdíl je obrovský.
Velké kolo se logicky mnohem hůř rozjíždí než kolo malé. Proto je potřeba hned po nasednutí ze všech sil šlápnout do pedálů. Jakmile se to pohne, máte vyhráno, páč pak máte jistotu, že se ta mašina jen tak před něčím nezastaví. Snazší rozjezdy umožní delší kliky.
Překvapilo mě zrychlení. Po rozjezdu jednokolka velmi rychle nabere rychlost kolem 20 km/h. Naprosto mě dostala stabilita. Tedy, abych byl přesnější, stabilita v jakékoliv rychlosti. Můžete jet 7  a nebo třeba 27 km/h a stejně nebudete mít potřebu kolem sebe zběsile mávat a nebo vyrovnávat boční kmitání kola. Když už je řeč o rychlosti, tak tady 36 palců jednoznačně kraluje. Jednokolka je hodně rychlá. Na rovince není problém držet 22 - 24 km/h. Prozatimní maximálku mám 28,6. Snažím se trhnout třicet, ale pořád to ne a ne zlomit. Však já tomu přijdu na kobylku!

 Další nesmírnou výhodou je setrvačnost kola. Jeho síla je tak velká, že nohama prakticky nemáte šanci pohotově reagovat na nečekané události (opět záleží na délce klik), jako například tehdy, kdy vám do cesty vjede vocas s autem, což se  mi nedávno stalo. Na dlouhých tratích je však tohle velký pomocník. Díky setrvačnosti stačí rychlost jen lehce udržovat. Neříkám, že si nemáknete, ale mám pocit, že je energeticky úspornější jet 25 km/h na 36" jednokolce než na horském kole. Dokonce i během jízdy do kopce to ještě chvíli jede samo. I přes to, že už nešlapu silou.
Vyjíždění kopců je kapitola sama o sobě. Vzhledem k velikosti stroje je prakticky nemožné v kopci nasednout. Ale pokud si v něm udržíte rychlost a povrch je obstojný, kopec doslova vyletíte. Během testování jsem se vypravil ke kopcům, které na kole vyjíždím rychlostí kolem 12 km/h a většinou dostanu celkem zabrat. Tady jsem se rozjel a jednokolka držela stabilní rychlost kolem 18ti km/h! Ale uznávám, že jsem musel makat. I přes to všechno to naprosto zbořilo mé doměnky, že když přijde kopeček, 36ka se hned zastaví. Ovšem jakmile jí dovolíte zpomalit, nastává problém. Následná velká zátěž pro stehna pak většinou končí pěším výšlapem.
Co se přejíždění nerovností týče, tak rozdíl oproti 29" tu samozřejmě je. Tohle sice není stroj do terénu, ale pokud je polňačka v dobrém stavu, dá se po ní celkem svižně frčet a jen tak se pohupovat. Obrubníky přestávají být překážkou. Není třeba je vyskakovat. Dají se jednoduše vyjet. Je to prostě tank, který projede prakticky vším, ale jen za předpokladu, že si udrží určitou rychlost.
V zatáčkách je stroj trochu neohrabaný. Člověk tomu musí pomoct, když chce prudšeji zatočit. A pozor na rychlost nebo vás to vynese! :)
Za další hodnotím kladně těžkopádnost. Proč? Protože díky ní nemusíte od šestatřicítky očekávat žádné nenadáhlé zkraty, jako tomu bývá například u dvacek. Je tu totiž určitá prodleva mezi akcí jezdce a reakcí kola. A to je čas, kdy máte možnost zakročit. Takže ikdyž jedete 25km/h a něco vás vyvede z předo-zadní rovnováhy, pořád je tu prostor pro nápravu. Pořád jde opřít se do pedálů a srovnat to.
125 mm kliky sice značně ztěžují rozjezd, ale během jízdy jsou perfektní. Delší kliky ve zdejších podmínkách zřejmě nemají smysl.
Je to skvělý pocit, pořádně to osolit na asfaltu a předjet si nějakýho cyklouše, ktereý se ani nezmůže na slovo. Lidi na jednokolky obecně civí, ale když někde projedete na tomhle, skoro až padají do kolen. A když projedete rychle, tak křičí hrůzou! :)
Zatím jsem za jeden den nejvíc najezdil 96 km. Pro dálkovou jízdu a celodenní sezení v sedle je toto asi ideální stroj.

Mínusy

Pije mi krev klechtající páčka brzdy. Při jízdě po nerovnostech to jde slyšet. Čep, který spojuje páčku a píst hydraulického ústrojí, je příliš malý. Tím pádem je mezi ním a páčkou vůle, která nejde nijak odstranit (ani nastavením rozsahu brzdy, vyzkoušeno). Jediným řešením je jiný čep, o kousek větší. A na to prdím... Oracle se dodává s brzdou Tektro Auriga, což není zrovna oslnivý model. Nedisponuje příliš velkým brzdným výkonem, ale tady je to spíš žádoucí. Jednokolkaři pochopí. A nejednokolkařům je asi jasné, že zastavit z 30 km/h na fleku je na jednokolce nereálné.
Další mínus si opět zaslouží brzdový systém. Konkrétně "slavné" řešení d´brake. Zpočátku jsem byl spokojený, ale po ujetí asi 300 km začala brzda nechutně vibrovat. Nejprve při intenzivnějším brždění, později při sebemenším stisknutí brzdové páčky. Vibrace byly tak silné, že to rozechvělo celou jednokolku i mne, až mi to bylo nepříjemné. Někomu by se to možná líbilo :) No po zjištění této nepříjemnosti, kvůli které jsem prakticky nemohl pořádně brzdit, jsem byl dost zklamaný a dokola si opakoval, proč jsem si kurňa nekoupil ten QX. Od Milana jsem ovšem dostal echo, že se tohle děje více lidem a že by to po čase mělo odeznít. A skutečně se tak stalo. V současné době brzda funguje lépe, brzdí více a už prakticky nevibruje. Asi se už zajely destičky. Během závodu jsem totiž kolce dopřál menší bahenní lázeň a nečistoty nejspíš trošku ošmirglovaly destičky a kotouč. Tak snad už teď bude pokoj. Na 36" považuji d´brake za dostačující. Ale nikdy bych do něj nešel na MUNI jednokolce. Přijde mi to jako vysoce nespolehlivý systém... Magura prostě bude brzdit vždycky. Pískot nepískot. Ale tady se ten čudl může v sekundě zlomit a pak hrozí pěkný držkopád.
Pedály sice v porovnání s těmi na 29" lépe drží botu, ale mají ošizené vnitřnosti. Tedy ložiska. Už po něco málo přes 500 km v tom pravém začalo občas křupat. Plastové pedály jsou prostě spotřební zboží. Časem šestatřicítku osadím lepšími. Duralovými. Možná se i pochlapím a pořídím nějakej ten hořčík :)
Při výměně klik z původních Nimbus Venture 125 na současné KH Moment 125/150, mě docela překvapil fakt, že k sundání pravé kliky není potřeba stahovák. Po povolení šroubu jde klika sundat rukou. Je totiž úplně volná. To mě skoro až vyděsilo. Doufám, že to nebude mít zničující vliv na osu nebo kliky. Dávat další dva litry za nové Momenty, vlastně Spirity, páč Momenty se už nedělají, by mě nepotěšilo. A nový náboj, následný výplet a komplikace s tím vším... no to by mi asi už vážně hráblo.
To je k mínusům tak nějak všechno.

Obecně jsem s novou hračkou velmi spokojený. Naprosto předčila mé očekávání. Už se těším na další sezonu, až ji vyzkouším na vícedenním výletě. Jinak případným zájemcům o přesedlání do královské kategorie doporučuji hned na začátku k jednokolce pořídit T-Bar. Výrazně omezuje kmitání kola do stran a zlepšuje stabilitu. Na velkých kolech má tato, sice drahá, leč celkem užitečná věcička, smysl. Navíc díky tomu uvidíte na tachometr, což je někdy celkem dobrá motivace k rychlejší jízdě. A o rychlost tu přece jde!
Samotný stroj mě i s dopravou DPD z Německa vyšel na 17 700 Kč. Ovšem tato cena je pouze za základní model. Tedy jednokolku a brzdu s držákem na páčku pod sedlo. T-Bar, KH kliky, Qu-AX Air sedlo a KH nastavitelnou seldovku jsem přemontoval z 29". V současné konfiguraci by to vycházelo na +- 23 tisíc.
Někomu se to může zdát moc. Přiznávám, že to není málo. Ale, jak se říká, každý blázen je do něčeho blázen. A rozhodně je to lepší než být na drogách, ne? Myslím na těch nelegálních...