Nedalo mi to a začal jsem zkoušet přeskakovat překážky. Nejprve klacík a pak schodek. Jelikož jsem nemehlo, trvalo mi větší část dne, než jsem se to jakž takž naučil. Poté jsem zkoušel onen schodek seskočit - hrůza a děs. Takže jsem to ten den raději zabalil.
A co se nestalo! Druhý den jsem pocítil intenzitu mého trénování. Levou rukou jsem stěží něco uzvednul, podkolenní šlacha na levé noze se ozývala při každém kroku a stehna byla krásně rozedřená. Dva dny po hopsání je to pořád ještě cítit.
Bude to znít hloupě, ale až teď, po pěti letech intenzivní cyklistiky, jsem se rozhodl, že začnu se strečinkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat