úterý 22. listopadu 2016

Kruh se uzavírá...

A že je to pořádnej kruh. Měří 10 814 kilometrů a trvalo mi 202 dnů, než jsem se jím prokousal. Na tom pekelným stroji, kterej se mě pořád pokouší zabít, je tvrdohlavej jak mezek a věčně se mu něco nelíbí. Jednokolka je věru podivnej vynález a cestou jsem ji proklel nejmíň tisíckrát, dostala uchu nelahodící jméno Gertruda a mimo jiný taky dost na zadek. Nebudu lhát, když tu napíšu, že je to hned po autech druhej stroj, kterej z duše nenávidím, ale na druhou stranu jsme si užili fakt divokou jízdu na kterou oba do smrti nezapomeneme. Já nevím... nemůžu tu hromádku drátů a hliníku jen tak odkopnout.
Říká se, že v nejlepším se má přestat. Ale taky se říká do třetice všeho dobrýho. Možná že se v budoucnu opravdu uskuteční nějaká Třetí výprava. Ale to je daleko a navíc ve hvězdách. Můžu teď s jistotou říct, že si od jednokolky dám na chvilku pokoj.
Pořád si zvykám na ƒƒvýdobytky civilizace a ještě asi dlouho budu. Stíhám jen pár věcí, páč bych potřeboval tak šedesátihodinovej den a ideálně asi tak pět dvojníků, kteří by mi s tím vším pomohli. Jsou to totiž takový věci, který můžu udělat jen já. Než ale s čímkoliv pořádně začnu, chci poděkovat lidem, kteří mě na Druhé výpravě jakkoliv podpořili. Bez nich bych těžko někam dojel... Mé díky tedy patří těmto lidem:

Tomáš a Marek - pánové, byl jsem asi dost otravnej, neumím moc jezdit v týmu a počasí nám taky moc nepřálo. Takže dík za doprovod, navigaci, ubytování, jídlo a hlavně za to, že jste do toho šli se mnou, byť to bylo jenom na chvilku.

Monika - dík za ubytování a přivítání v tom našem stověžatým městě. Na jarním TryOne dáme zas nějaký to pivko.

Andulka a Petra - ta cihla jako dárek k narozeninám mě docela dostala. Ještě že to nakonec vyhrála odrazka. No, hezky se povozila. Dík že jste přišly holky.

Albert - dík za muziku a těším se na další.

flycross - to je ten Ištván, kterej se jmenuje Martin (jeho jméno prej ale nemám zveřejňovat tak ho nečti). On má vlastně pravdu v tom, že si v hloubi duše navzájem přejeme neúspěch. Nedávno se mi povedlo zlomit voodoo figurce nártní kost, čímž jsem tu rádoby konkurenci zase na chvilku vyšachoval ze hry. Ale vzhledem k tomu, že jsem ten vesnickej balík s přihlouplým dobráckým úsměvem a ne nějká zákeřná kancelářská krysa, musím poděkovat i této kuriózní postavičce. Dík flyi za protažení Prahou, který, pravda, neskončilo zrovna dobře, ale i tak dost pomohlo. A to, žes nás chtěl nechat spát na seně, to tady z dobré vůle zveřejňovat nebudu.

Míla a Bětka - díky těmto lidem jsme s Markem odjížděli z Litomeřic čisťouncí, odpočatí, řádně nakrmeni a dobře naladěni. A jestli někdo shání něco na jednokolku nebo rovnou novou mašinu, tak u Míly. V tom největším obchodě s jednokolkama na sever jižního pólu.

Teta Milena, strejda Honza, Marek a Jana - díky za uchýlení našich zmožených těl do tepla a pohody, za tu prvotřídní výkrmnu (příště už nezapomenu upozornit na parťákovy stravovací návyky a nebudu nucen sníst sám všechno NEveganské jídlo pro dvě osoby) a za příjemně strávené dva dny v severních Čechách.

Markus - bylo to fajn posedět s někým místním, probrat poměry v Německu a pak se ožrat.

Flemming - velké díky za možnost udělat ze sebe po delší době zase něco, co se víc podobá člověku, za dobrý jídlo, pití, za fajn pokec a později taky pomoc se sháněním nového pláště, další alkohol :) a spoustu dalších užitečných věcí. To termotriko jsem hojně užíval.
Hope we will meet in our "big city" and drink some beer and Underberg my friend!

Anna - díky téhle švýcarské dámě jsem vlastně ve zdraví přežil Island. Díky za užitečný rady, informace, doporučení a za příjemnou společnost při čekání na loď.

Gijs - dík za večeři, výklad o historii toho pokrmu a vůbec tak nějak za všechno. Je fajn takhle na někoho narazit. Věřím, že ta cesta na Nordkapp vyšla. Je jenom škoda, že podle tebe byly ty holky moc mladý - mohla být větší sranda :)

Öpke - dík za tu expediční stravu. Na Islandu mě to postavilo na nohy.

Karl - dík za pivko a pokec na lodi. Nakonec jsem tvé nabídky odvozu nemusel využít. Věřím, že ses na Islandu měl daleko líp než já.

Perry - díky za to jabko. Mnohým to asi zní úchylně, ale na Islandu jsem měl fakt hlad a obrovský jabko od téhle americké slečny chutnalo jako by bylo z jabloně, která roste v rajské zahradě.

Mark a Darrell - dík chlapi za možnost využít váš apartmán. Doufám, že se vám na Islandu líbilo.

Carol - dík za opravdu hezké povídání o příbězích z celého světa a o tom, jak ten velkej kruh vlastně funguje. A taky za ty peníze. Fakt bodly.

Phillipp - jsem rád, žes to kvůli mé mašině nevzdal :) Tohle je člověk, se kterým se můžeš bavit nonstop několik hodin a mluvíš tak rychle, protože máš strach, že nestihneš říct všechno, co tě zrovna napadá.

Martin - díky za pozvání na oběd a švýcarský piva. Probrali jsme toho fakt hodně a na tom břehu Seydisfjordu jsi mi vlastně dokázal, že jsem se vydal správnou cestou. A to je důležitý.

Tobi - takovej pan vedoucí chlastací bandy. Dík za piva.

Ta německá slečna, jejíž jméno jsem (nejednou) beznadějně zapomněl - dík za tu vlastnoručně upletenou čepici. Jak jsem byl později rád, že ji mám.

Petr, Tomáš a Eva - to si takhle pluješ z Islandu a potkáš Brňáky a Znojmačku. Dík lidi za čupr společnost, byť mi to s odstupem času přijde spíš tak, jako bych se k vám vetřel. Ale byla sranda, ne? :)

Ondra, Standa, Vojta a Standa - bylo mi potěšením potkat v Norsku krajánky. Díky za společně strávený večer, večeři a taky ráno za přístřeší před tím deštěm a teplej čaj.

Magnus - díky za info, kafe a ten plyn. V Norsku jsou úžasní lidi...

Ole a Beritt - děkuju za ubytování, spoustu jídla a pití a za ty lodě. No jasný, taky za tu televizní reportáž, která našincům udělala radost.

Michal - dík za zpříjemnění jinak nudné plavby. Věřím, žes v jednom kuse dojel na ten Nordkapp a taky ses dokázal vrátit. Ta předchozí bouračka nevypadala zrovna moc hezky...

Malgosia - díky za nepřeberný množství informací, příjemný dopo-odpoledne a pohoštění. Máš můj respekt. Málokterá holka se vydá sama na tak dlouhou cestu.

Elias - tenhle člověk je tak trochu blázen. Ne, je to totální magor v dobrým slova smyslu. Díky za ty dva dny, za rybaření uprostřed fjordu. Dozvěděl jsem se toho od něj víc než za celý ty první tři měsíce cesty. Ten člověk totiž neumí mlčet...

Erik - díky za ubytování a tvůj pohled na svět. Věta „Můžeš zůstat den, dva, týden, měsíc. Je to na tobě.” mi utkvěla v paměti.

Erika - v prvé řadě se chci omluvit, že už jsem se nestihl rozloučit. Díky za nevšední exkurzi do „BASE” a za tu skvělou rýži. Až budu v Chile, stavím se.

Johann - díky za fotky.

Mats - biker/silničář ze Švédska. Dík za povzbuzující rozhovor a nějaký to promo na internetech.

Oskari, Frans a Eetu - dík kluci za obeznámení s Finskem. Dost jste mi pomohli.

Ulla a Martti - neskonalé díky za přijetí smradlavé hromádky v hadrech - mojí maličkosti, za skvělý jídlo, pití, saunu a seznámení se s finským životním stylem a jak to tam chodí.

Anneli a Jukka - děkuji za přijetí. Slibuji, že až budu zase ve Finsku, stavím se. A že přeju Elvisovi, aby zimu v klidu prospal.

Pavel a Anežka - další krajánci. Potkali jsme se v Estonsku. Díky za zpříjemnění večera a omlouvám se, že jsem byl tak nějak někde jinde. Zpívat stejně neumím. A to ráno chápu, asi jsem byl fakt nesnesitelnej...

Anu - byly to skvělý dva dny, ikdyž v Mordoru :) Pevně věřím, že ti ta cesta kolem světa vyjde. A mám takový nutkání vyjet naproti.

Mischa a Sophie - jsem rád, že ta jednokolka taky někoho chytla. Díky za ten oběd a vůbec příjemný chvíle v Tartu. A že nevyšla Riga, to nevadí. Vyjde zbytek světa.

Ilmar - bylo mi ctí podílet se na něčem zajímavým pro děti ze školy. Díky za pozvání, mapu, jablečnej mošt, jablečný pyré, jablečnej koláč a... ...jabka.

Madara a Oto - díky za ubytování v lotyšským hlavním městě i přes můj „překvápko” styl.

Tadas, Ramute a Gintautas - díky za přijetí na vašem krásným statku na jihu Litvy. Miluju jídlo domácí výroby. A jsem rád, že máme stejnej názor na tu naši unii.

Wojtek - díky za svačinu a nabízený odvoz. Zvládl jsem to nakonec po svých.

Wieslawa a Mirek - díky za přijetí a pohoštění. Ale že jsme se to uprostřed Polska nasmáli, co?

Milan, Zuzka, Paľko a Kris - díky za probuzení z polomrtvého stavu :) ta několikadenní zastávka v Košicích byl hodně vydatný odpočinek a pes Kris je znamenitý mazel. Taky dík za značnou část novýho vybavení, Zuzce za veselý historky, jídlo a taky tu opravu batohu. Ten vydrží ještě deset let. A malému Paľkovi za to, že mě naučil hrát na flétnu :D

Palo - díky za finanční podporu.

Tomáš a Standa - dík chlapi za přijetí a pohoštění v Ostravě. Ta cesta tam ale nebyla vůbec lehká!

Kuba a Alča - díky za ubytování v Hulíně. A taky za ten večer. Že jsme toho vypili...

Michal - dík za ubytování v Lanžhotě a futuristickou buchtu a sorry za ten přepad.

Ten pan celník z hospody - Michal zná jméno, já jsem bohužel zapomněl. Díky za fakt hodně zajímavej pokec. Je dobrý vědět, že hospoda je pořád místo setkávání inteligentních a společenských lidí.

Zbyněk, brácha, Filip a Radek - dík, že jste ten kousek jeli se mnou.

Uvítací výbor - možná, že jsem na kameře měl kamennej výraz ve tváři, ale měl jsem co dělat, abych nepustil slzičku. Bylo to pěkný.

A samozřejmě musím poděkovat mamce, taťkovi a babičkám, že se mnou pořád mají trpělivost a nevadí jim tyhlety moje výmysly. Ještě jednou taky děkuji lidem, kteří mi na účet poslali peníze. Bez vás bych už někde v Litvě skončil na dlažbě.

Příjemnej pocit, být zase doma. Doma...

1 komentář:

  1. Jakej Istvan? Jakej Martin?? Ten kluk se docista zblaznil!!!

    OdpovědětVymazat