Kdybych se na to byl býval vykašlal, udělal bych líp. Ale víte co se říká. Chybami se člověk učí...
Už od začátku to šlo od desíti k pěti. Zkoušel jsem dělat nějaké záběry, ale když si je teď prohlížím, vypadají naprosto suše a tak nevím, zda je nemám rovnou hodit do koše...
A co že se mi to vlastně stalo? Hmm, dám vám menší nápovědu :) Všimněte si, co se stalo s jedním "čudlíkem" na helmě.
Normální stav |
Po "úpravě" |
Pořád nic? No dobře. Nedobrovolně jsem udělal vědecký pokus, při kterém jsem zjistil, že lidské tělo je měkkčí, než kamení a beton. Moje teorie byla samozřejmě totožná, ale věci je třeba zkoušet v praxi. A dnes byl ten den D.
Když jsem, uprostřed rozlehlých polí našeho rovinatého kraje, přejížděl železniční přejezd, stalo se něco, co se stát nemělo. Jak pořád píši, že zatížené kolo jede přes nerovnosti samo, na chvíli jsem se na vlastní kůži přesvědčil, že tomu tak vždy být nemusí. Vjel jsem mezi betonový panel a začátek hrubé kamenité cesty, kde byla díra akorát tak na kolo. Tímto místem jsem projížděl x-krát a nikdy jsem se do té díry nezapíchl. Teprve dneska se zadařilo, kolo se rázem zastavilo a zbytek díla zkázy už dokonala zemská přitažlivost. Se závažím na zádech by bylo umění tohle vybrat a doběhnout bez pádu. Natáhl jsem ruce před sebe, abych to trošku utlumil, ale ty mi zůstaly viset na jednom místě. Tudíž jsem se po těch hrbolech klouzal po břiše, jak to dělávají tučňáci v Antarktidě. Taky jsem vydával podobné zvuky jako oni :)
V okamžiku, kdy jsem dopadl na zem, se mi všechen náklad v batohu nahrnul k hlavě a přimáčkl mi ji k zemi. Proto ta ošmirglovaná helma. Chvilku mi trvalo než jsem se zvedl. Když už jsem tak učinil, nebylo mi zrovna moc fajn. Měl jsem odřené vrchní strany obou předloktí, hodinky se mi zaryly do ruky tak, že z ní vymáčkly taky trochu té krve, pokřivené brýle a na první pohled zničený mechanismus upínání slunečních sklíček. Tím to ale ještě nekončilo. Bolela mě obě kolena. Sundal jsem si kalhoty a zjistil jsem, že mám procvaklou kůži na obou čéškách. Na pohled nic hrozného, ale také nic co by člověka potěšilo.
Chvíli jsem si hrál se sklíčky, nasadil jsem vypadlé pružinky, srovnal brýle a pozjišťoval jsem, zda jsem něco neztratil, popř. co dalšího jsem zničil. Naštěstí všechno vybavení na pohled nevinný pád přežilo. Jen jsem to v batohu musel trošku přeskládat.
Ovšem po nasednutí jsem ucítil pronikavou bolest v kolenech. Při tom pádu jsem si musel něco udělat s vazy, či chrupavkami, nebo co já vím co tam všechno je. Domů mi chybělo asi 6 kilometrů. Věru nic příjmného. Bolest se stupňovala. Vzal jsem to po silnici, kde foukal pořádný fičák a míhalo se jedno auto za druhým. No paráda...
Poslední dva polňačkové kilometry jsem došel pěšky. Ale nebylo to o moc lepší, neboť jsem zjistil, že při chůzi to bolí stejně.
Nevím za jak dlouho se to dá do kupy, ale kdyby se něco podobného stalo během cesty, asi by to byl její konec. Tudíž kupuji KH chrániče a bez nich ani ránu. Jen mám obavy, že v nich bude moc teplo...
tiež mám KH chrániče a sú fajn, sedia dobre (veľkosť XL pri výške 189 cm), netočia sa, pri jazde o nich človek nevie, ale je v nich fakt teplo. Fajn je, že majú látkou chránené aj lýtko (super keď sa človeku šmykne noha).
OdpovědětVymazatna jazdu sú super, pri chôdzi je dobré si povoliť popruhy okolo kolena, inak sa v tom spotené koleno dosť odiera).
každopádne želám skoré uzdravenie a snáď zas onedlho budeš pokračovať v blogovaní alebo vo videách
s pozdravom
igor
Bohuzel vetsina z nas je tak blbych, ze si to koupi, az kdyz se mu neco stane (jako v mem pripade ty na lokty). Pokud budes kupovat ty KH, tak si doporucuji ohlidat, at uz mas ten novy typ, kde by mela byt lepsi ochrana kolene. Ty moje stare tam maji jen nejakou mekkou hmotu, ktera chrani spis pred odrenim + trochu ztlumi ranu. V teple se v nich parit budes, ale clovek si zvykne na vsechno:)
OdpovědětVymazatPánové, díky za rady a tipy. Dneska už jsou kolena relativně v cajku. Ještě to bolí, ale jen minimálně. Zato v sobotu večer jsem byl rád, když jsem došel na záchod... Je to pěkný svinstvo.
OdpovědětVymazat